O mně

Jmenuji se Martina Mia Svobodová

Ráda čuchám vůni posečené louky a dálek.

A také jsem máma dvou dětí a zajímá mě, jaké příběhy jim vyprávíme. My jako společnost, svými vlastními příklady i skrze mýty a příběhy, které žijí v prostoru kolem nás.

Žijem Indigo.

Můj indigový příběh se začal psát v roce 2009. Narodil se mi syn. O dva roky později přišla dcera. Asi jako pro každou mámu, i pro mě bylo narození dětí iniciačním okamžikem, od kterého nic už nebylo stejné. Hodně jsme si povídali, sdíleli příběhy, zamilovávali se do společných knih. Zároveň mi poselství a závěry mnoha knížek, viděny náhle jejich dětskýma očima, přestávaly dávat smysl nebo byly přímo proti mému přesvědčení. Nevěřím, že štěstí spočívá v půlce království a že vlkovi je nejlepší rozpárat břicho. Věřím ve spolupráci, sílu a jedinečnost každého z nás, v to, že všechno, co vydáme, se nám vrátí. Dobré i zlé. Napsala jsem z náhlého popudu Indigové pohádky a více než 300 čtenářů podpořilo jejich vydání na Startovači. Byla to úžasná jízda. Ale myslela jsem, že tím to skončí.

Život propojený v příběh

Jenže od vás přicházely vzkazy. Dodali jste mi odvahu psát dál. Po pěti letech jsem dokončila knihu Solfánci a Sluneční královna. Bude ji opět ilustrovat Lucy Bumpkin, s kterou jste se setkali již u Indigových pohádek.

Jak Indigové pohádky tak nyní Solfánci jsou knihy dělané srdcem. Jak řekla J.K, Rowlingová: „Bez čtenářů není příběh.“ Doufám, že se vám knihy budou líbit a že třeba spolu budeme psát i nějakou další…

Děkuji,

a žijte Indigo!

Mia